2.5. - 4.5.2008 Haškovcova Lhota

Haškovcova Lhota – Bechyně – Tábor – Dobronice

V Í K E N D    N A   J I H U
  

Ubytování:
 

U Šibalů v Haškovcově Lhotě
   

Účastníci zájezdu:
 

Hanička + Dupinka
 

Anička + Domíno
 

Ilča a Moni + Tesinka
 

Já a Bany + Máří

   

V pátek v brzkém odpoledni jsem vyrazila vyzvednout k Turnovskému vlakovému nádraží Aničku a dogtrekaře Domína.


Společně jsme vyjeli směr Praha - Černý most, kde nás naložila Hanička do své závodní inky (mimochodem výborně praktické auto) a v sestavě Dupinka, Domíno, Máří a my tři ženy jsme odjeli na jih do Lhoty. Haškovcova Lhota, tak se jmenovala obec o 75-ti trvale bydlících, kde konzum je otevřen 3x v týdnu a hospoda zde není.


Dobře pro místní, alespoň ušetří.
 

Haškovcova Lhota je krásná, čistá a útulná vesnička.


PÁTEK
 

Značně vyprahlé jsem podnikly výlet do Bechyně (přes pole, louky a hvozdy) kde jsme s velkým vypětím hledaly hospodu kam zajdeme „na jedno“.
 

Chápu, že smečka 4 psů a 6 ženských je velká a tak nebylo divu, že jsme v městečku nenašly hospodu, kde by z nás byli nadšení.


Nakonec jsme ale královsky povečeřely na předzahrádce jedné restaurace a plánovaly jsem cestu zpět. Ovšem – ten slejvák, který nás hodlal doprovázet, jsme vydržely jen 50metrů. V místní pidi pizzerii jsme čekaly na taxi, které nás ochotně odvezlo zpět do penzionu, na etapy, za 80,-Kč. Asi se přestěhuji někam na vesnici neb o taxíku za 80,-Kč/4 km se mi může jenom zdát.
 

Děkuji panu taxikáři, který se naší grupy nezalekl.


SOBOTA
 

Budíček v brzkých hodinách, rychlá snídaně, čekání, venčení, povídání, čekání, venčení, povídání, čekání, čekání, čekání, 2 minuty v kruhy, držení palců, čekání …………………… Kdo nepoznal tak to je VÝSTAVA.
 

Máří dostala na klubové výstavě krásný posudek+ známku V1, CAC.
 

Tesinka taktéž ve své třídě V1, CAC. Gratuluji.
 

Přijela se za námi podívat i Zuzka s Barunkou.

  

V sobotní podvečer jsem grilovaly. Ilča měla naložené výborné kuřecí maso a tak večer krásně plynul. Počasí bylo krásné.

 
 

NEDĚLE
 

Spánek, vydatná snídaně na zahradě a pak nástup na plac nebo spíše na louku.
 

Všechny jsme našláply našim psím ratolestem stopu, podle zkušenosti, praxe a odstopovaných hodin. Musím říci, že jsem byla moc překvapená jak to Dupince, Tesince a Domínovi šlo.
 

Máří taky dostala svoji tréninkovou stopařskou porci a byla nadšená. Ani rozkvetlé pampeliškové pole ji nečinilo problém. Vždy, když vidím s jakým nadšením nasadí čumec na stopu, mám velkou radost.
  

Držím palce i Zuzce s Gastonem, kteří se taky rozhodli pro stopařkou aktivitu, aby jim nadšení vydrželo a stopování je bavilo.
  

S odpolednem jsme všichni vyrazili směr Dobronice na hrad, a poobědvali jsme v místní domácí pizzerii.

  

Cesta domů byla náročná. Spousta lidí se vracelo z prodlouženého víkendu a tak to na silnicích bylo trochu „na morál“.
  

Víkend to byl ale moc podařený !!!
 

Tak příště ZASE, BRZO.


   

VZKAZ:
 

Ženy, spaní pod širákem se blíží.
 

Reny, Vomajdo, Hany, Any, chystejte se.

Kupujte baterky a spacáky.

Já si radši koupím pořádnej camel bag, který naplním vinařskou tekutinou, já spát totiž nepůjdu.

Na to jsem moc velkej srab, usnout večer v přírodě.

                 


V Ý L E T N Í C I
>>

This is alternative content.

Webdesign by Ondřej Havle | Datum spuštění: 11. 7. 2007 | Poslední aktualizace: 20.03.2018 09:29