28.8. - 30.8.2009, Záchranářský výcvik, Plzeň

 

Sestava:

  • Hanička + Dupule
  • Evča + Enucha + Aira
  • Míša, Filip, Vítek + Wanda + Bria
  • Madlen + Máří
  • Jindra + Atrey (bohužel klukům kikslo auto – nedorazili)

 

Tentokrát organizaci měla na starosti Hanička a výborné zázemí poskytli Amoníci.

 

V pátek odpoledne jsem dorazila na Černý most, kde už čekala Hany a společně jsme se přesunuly do Jinočan. Přes Prahu totiž zásadně jezdím pouze s lidskou navigací neb jinak jsem lost a přiznám se, že i pekelně nervózní. Háňa byla skvělá navigátorka a tak jsme se vydaly přes centrum a jako lázeňáci i kolem hradu :), abychom si užily trochu těch památek, když už v tak krásném pátečním odpoledni musíme sedět v autě.

V Jinočanech už na nás čekala Evča a tak poté, co jsme přebalily všechny věci z bodu A do bodu B, mohly jsme vyrazit.

Cesta do Plzně plynule hezky svižně.

V Plzni čekali Amoníci. Večer se grilovalo a přišla se na nás podívat i Ilča s Tesinkou a Chilli.

V sobotu dopoledne jsme se všichni přemístili k Amoníkům na chatu, kde jsme měli základnu pro náš trénink. Místní lesy byly ideálním terénem. Evča jako vždy vymýšlela vychytávky na naše holky. Při posledním kole mi bylo sděleno, že mám s Má odejít a přijít na vycházející bod až budu zavolána a následně prostě Máříka pustit s povelem hledej. A tak se stalo. Má se vyřítila s neskutečnou chutí vpřed, že někoho najde. Najednou mi bylo divné, že opisované kruhy se zmenšují a zmenšují, začala běhat v „osmičkách“ a při detailnějších průzkumu terénu jsem zjistila, že vidím Evču zaklíněnou ve stromě, a aby toho nebylo málo tak Hany hned ob dva stromy totéž, našťouchaná mezi větvemi ve výšce. Musela jsem se smát. Holky si očividně hrály na datlice nebo lesní ženy? Máří dostala po zásluze velkou odměnu neb se s úkolem poprala výborně.

Sobotní odpoledne jsme strávily ve městě: procházka, oběd, shopping. Miluji Plzeň!

Po setmění jsme všichni vyrazili na noční hledání, tentokrát jel s námi i Filip a Wandule.

Pokud jsem někdy psala, že jsem se bála tak tentokrát jsem se bála neskutečně a nebyla jsem sama. Hani? Pozůstatky stavení, všude keře, dlouhé šlahouny maliní, vysušený a vyprahlý les, divný měsíc a ty neskutečný zvuky co se linuly ……………. brrrr. Když jsme se měly s Háňou jít schovat tak jsme sice souhlasily, ale pod podmínkou, že budeme Velmi blízko u sebe. Když si svítíte čelovkou tak se okolí ještě nezdá tak šílený, ale v momentě kdy se zhasne a vy čekáte na psa ………….. odkud a kdy se objeví ………….. a pes občas nepřiběhne tak rychle neb má ještě jiné povinnosti, nejste totiž v lese sama, koho má najít …………. tak se Vám zdá o lupičích. Vždycky si říkáme KDO by tam tak co dělal? Ale už několikrát jsme se dělili o prostor se srnečkou, divočákem, houmlesákem ………...

Pro figuranta v ostružiní a maliní si nejposlušněji došla Wanda, byť se jí ze začátku nechtělo tak Filipův nesmlouvaný povel VPŘED zněl jasně. Moje Máří sice naznačila, že půjde vřed, že nemá problém, ale na poslední chvíli si to rozmyslela a došla si pro figuranta lehčí cestou neb asi tušila, že hned po vyhledání a odměně půjde do auta a tak si chtěla akci prodloužit po svém. S Dupčou se na nás asi holky domluvily neb Dupinka předvedla na chlup stejnou akci. Když jsme holky pak zavřely spolu opět do kufru auta, slyšely jsem s Háňou jak se nám smějou a dávají si 5 :):).

Večer jsme všichni padli únavnou, venkovní teploměr ukazoval 7 stupňů Celsia.

V neděli ráno se posnídalo a společně jsme vyrazili do sutin (bývalá raketová základna).

Tentokrát jsme se spíše zaměřili na spodní úkryty. Tréninkem se ukázalo, že hluboké spodní úkryty nejsou nic moc pro Máří, nechce se jí štěkat. Podle kňučení je patrné, že v místnosti někdo je, ale dohledat a přesně ukázat místo se jí nechce a tak jsme zkoušeli, že figurantem byla panička. Zase má Evča BOD ! Ukázalo se, že tudy vede naše cesta jak Máří naučit si být jistá a dát do hledání maximum.

Odpoledne jsme s holkama poobědvaly na Sulkově, zajely na krátkou návštěvu k Ilče a valily směr domov.

My s Máříkem ještě odvezly Haničku a Dupinku do Jinočan a hurááá za Lubikem směr Liberec.

Krásný víkend to byl !!! Jen co je pravda !!!

 

Děkuji Amoníkům za skvělý azyl.

 

 

 

Postřehy:

 

  • Mám rolničky !!
  • Ve vzduchu už je cítit podzim
  • Dupinka se štěkáním začíná rovnat Airušce, taky umí vyštěkat díru do hlavy
  • Amoníci mají výborný koupelnový baterie
  • Martin má delší vlasy a sekne mu to
  • Zase jsme koupily zbytečně moc jídla
  • Evi, díky za půjčení helmy
  • Hani, ještě jsem holkám (Aničce a Reny) neřekla, jaký že to máme plán s tím založením vlastní stanice rádia, budou nadšený, o tom jsem přesvědčená …..
  • Ženy, věřte nebo ne, ale u nás bylo vyluxováno, vypráno a večeře na stole = božské !

 

Tak příjemný poslech aneb hudba víkendu

 

 

FOTOGALERIE

 

 

 

 


M Á Ř Í

This is alternative content.

Webdesign by Ondřej Havle | Datum spuštění: 11. 7. 2007 | Poslední aktualizace: 21.12.2017 10:53